Welcome, Guest
Username: Password: Remember me

TOPIC: Malar

Malar 5 years 6 months ago #25

  • alwaern
  • alwaern's Avatar
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Posts: 43
  • Karma: 1
Malar

Alias: Pán bestií, Pustošící medvěd, Černokrevný pard, Ten, který drásá (Velký ledovec, Nekonečný led), Pronásledovatel (Vilhonský záliv), Modrý medvěd (uthgardští barbaři), Herne (orkové Vysokého lesa)
Symbol: pařát bestie s hnědou srstí zakončený dlouhýmí drápy
Status: nižší božstvo
Spojenci: Talos, Auril, Amberlie, Bane, Loviatar
Nepřátelé: Šántí, Deneir, Eldath, Ilmater, Lurue Jednorožec, Nobanion, Silvanus, Suna, Gwaron Bouřlivec, Shiallia, Uthgar
Portfolio: lovci, bestie a nestvůry, krev, krvežíznivost, zlí lykantropové, pronásledování
Doména: zvířata, chaos, zlo, měsíc, síla, bestialita
Následovníci: druidé, zlí lykantropové, lovci, hraničáři a inteligentní masožravci
Oblíbená zbraň: pařát bestie (tygří spáry)

Malar je bohem surové a brutální divočiny. Společně s Auril a Amberlií patří k Bohům zuřivosti, jenž slouží Talosovi, Bouřepánovi. Uctíván je především lovci, kteří si s kořistí hrají a štvou ji jen pro potěšení nebo jako trofej. Dále padlými hraničáři, inteligentními masožravci a lykantropy. Ti, kteří trpí právě útoky divokých zvířat se občas snaží Pána šelem uklidnit krvavou obětí, ale Malar se jen málokdy nechá ukonejšit trochou krve na oltáři.
Ve svém jiném, o něco příznivějším aspektu, je asociován s nezkrocenou přírodou, půvabem, ladností a amorálností predátorů v ní.
Při lovu Malar vždy zažívá velice smyslný zážitek a stejně tak se neumí udržet, když vidí krev nebo cítí strach z kořisti. Mluví pouze tichým hlasem s výrazným vrčením.

Pán bestií nenávidí Rovnováhu, kterou tak podporují druidi a jejich božští patroni, a při každé příležitosti se ji snaží narušit.

Během Doby nesnází Malar procestoval velkou část Faerûnu. Ví se, že v Gultmarském hvozdu svedl lítý boj s Nobanionem, ale Lví král ho s pomocí Smaragdové enklávy odrazil a Malar putoval na sever (jejich souboj vešel do dějin Říší pod názvem Řev stínů). Když se objevil Pán bestií na Severu, nemilosrdně ho pronásledoval Gwaron Bouřlivec a Malar nemohl Mistra stopování setříst.
Někdy v této době zničil Herne, pokřivenou inkarnaci Pána honu, která do Říší dorazila společně s ostatními přišelci z jiných sfér (Oghma a pod.). Herne byl uctíván orky Vysokého lesa a toto portfolio Malar přebral.

Po Válce bohů však Pán bestií v pantheonu oslabil kvůli silnějícímu vlivu Talose Ničitele.
V důsledku této nerovnováhy začal Malar hledat nové oddané stoupence – a našel je nejen v kmenech mnoha humanoidů po celém Faerûnu, ale také ve vyznavačích aspektů šelem na Severu. Malar část z nich zabil a převzal tak jejich domény a stoupence. Jedním z prvních totemů, které takto ovládnul, byl Modrý medvěd, uthgardský kult šelmy, jinde uctívaný jako Ten, který drásá, Medvědí bůh.

Avatar a další manifestace
Malar preferuje dvě různé formy, když cestuje a zakrádá se Říšemi. Jako šelma se podobá člověku s kočičími rysy, ebenovou srstí potřísněnou krví a drápy, z nichž neustále odkapává krev. V této formě nechce a nemůže mluvit.
Druhou inkarnací Pána šelem je Pán divokého honu – 12 stop vysoká postava humanoida s černou srstí a rudýma očima nad masem a kůží potaženou dírou místo nosu a úst. Hlavu mu zdobí ohromné paroží, které je v boji více než užitečné. Paroží může nechat zmizet pouhou myšlenkou (jako pojistku vůči sítím a náhodnému útoku). V této podobě dokáže Malar mluvit. Obvykle je doprovázen 21 líitými nebo polárními vlky.

Jindy se Pán bestií může zjevit jako pár rudě žhnoucích očí v temnotě, který může sdělovat přání a příkazy nebo jen přenáší jeho hluboký vrčivý smích.
Pokud potřebuje Malar navést své služebníky nebo jim pomoct v boji, může se zhmotnit jako část těla jakéhokoliv predátora.
Jako jeho poslové a prostředníci často slouží medvědi, divoké kočky všech druhů, klamopardi, zubatí draci, dlakošakali, leukróty, gargantuy, medvýři, perytoni, zlí lykantropové, vlkodlaci, rosomáci, vlci, aurumvoraxové a velice vzácně i tarask.
Občas dokonce někde umístí hlubinného, zejména do těch částí přírody, kterou si již smrtelníci částečně podmanili – aby Lov nikdy neskončil.

Církev a následovníci
Malar rozhodně nepatří mezi oblíbené nebo snad populární bohy. Ne, jeho jméno se vzývá, když smrtelníci potřebují uniknout jeho pozornosti (stejně jako Amberlie).
Existují však skupiny jeho stoupenců, kteří přežívají na pytláctví a terorizování okolí.

Chrámy a svatyně Malara jsou poměrně jednoduchou záležitostí. V divočině mají podobu dovnitř zahnutých kamenů připomínajících tesáky - uspořádané do kruhu. V o něco civilizovanějších krajích jako svatostánky slouží prostory obvykle zbudované nad jeskynním komplexem nebo bludištěm. To slouží zároveň i jako revír, v němž malarité loví.

Církev Malara je decentralizovaná, volná a to ji činí dosti náročnou na odstranění. Jakmile je jedna buňka potlačena, druhá vyvstane. Organizace malaritů je postavena na konceptu lovu a skládá se z lokálních buněk, tzv. „honů“. Nejsilnější jedinec, Pán lovu, vede celou komunitu.
Pán lovu bývá (pokud jde o člověka) snado rozpoznatelný podle přilby, která znázorňuje zvíře nebo exotického predátore, jenž zabil holýma rukama.

Úřad Pána lovu se získává bojem na život a na smrt. Pokud sám nerezignuje na souboj, vybírá právě Pán lovu místo a čas obřadního lovu.
Kněží-malarité se nazývají pánové honu (a tak se odlišují od běžných věřících, kteří se oslovují „Lovče“. Žádné tituly nepoužívají, pouze pro starší kněze mají vyhrazený termín Starý lovec. Sami sebe oslovují podle nejmocnějšího druhu zvířete, které se jim povedlo zabít dýkou, holýma rukama nebo Malarovýmh drápem.
Specializovaní knéží Malara jsou přezdívání „spáry Malara“.
Kouzla specifická pro víru v Pána bestií zahrnují Spár šelmy, Najdi společníka, Zuřivost, Zvířecí přenos, Věrný oř.

Kněží Malara se věnují lovu skoro neustále. Neustále se snaží ztížit si ho tak, aby potěšení z lovu a zabití oběti bylo co největší , a aby vrchol souboje lovce a loveného proběhl v osídlené oblasti (demonstrujíce tak Malarovu nadřazenost).
Plány malaritů běžný lid většinou nijak zvlášť neoceňuje a bojí se jich, protože kněží k jejich domovům ženou zoufalé, hladové a často velmi agresivní klamopardy, leukróty či vlky.
Lov, radost z něj, maso a krev, kterou tak získají, považují malarité za nadřazenou vůči polnohospodářství a snaží se tak zastavit kácení lesa a rozšiřování zemědělské půdy. Otevřeně se staví proti kléru Šántí, Eldath, Silvana a Ilmatera a na kleriky těchto bohů pořádají hony kdykoliv je to možné.
Dalším cílem kněží jsou druidi (skoro) jakéhokoliv vyznání, protože jejich údělem je Rovnováha, zatímco malarité pevně věří, že silný musí dominovat slabým, ne s nimi žít v „rovnováze“. Na oplátku ovšem druidé, jejich spojenci, hraničáři a i Harfeníci vyhledávají doupata malaritů, aby je mohli zničit.

Uctívání Pána bestií se soustřeďuje na lov a zahrnuje krátkou modlitbu před začátkem, během něj a nad mrtvolou kořisti. Nad tělami všech padlých během lovu pak kněží v tranzu zpívají monotónní hluboce znějící Krvavou píseň.
Jedinými význačnějšími dny víry jsou Vznešená lovy a Svátek jelenů. Druhý jmenovaný se slaví o Svátku sklizně, kdy malarité v průvodu procházejí obydlenými oblastmi (městem, vesnicemi), ozdobeni jsou trofejemi stvůr, které zabili před Svátkem a pozývají všechny, aby se účastnili hodování. Dokonce i druidé jsou pozváni a během hodování je chrání „Mír hodovního stolu“.
Během oslav jednotliví kněží přísahají, pro koho z komunity lidí budou následující rok zabezpečovat skrze lov jídlo (vdovy, nemocní lidé, sirotci.....).

Vznešený lov se slaví aspoň 1x v každém ročním období, tak nařídil Pán bestií. Pro klérus je to vlastně oddychová činnost, přicházejí oblečeni velice spoře a jako zbraň při lovu používají pouze nůž, dýku, holé ruce nebo Malarův dráp.
Lovený je vždy inteligentní humanoid (nejčastěji druid) a na začátku je mu dána možnost výběru nemagické zbraně a zbroje. Poté je vypuštěn do střežené oblasti, kde se Vznešený lov koná. Pokud oběť přežije do následujícího západu slunce nebo unikne ze střežené oblasti, je svobodná, malarité už jí nikdy nemohou lovit a může Pána lovu požádat o službu, která je v jeho moci (a nezpůsobí smrt malarity).
Loveným nemůže být jiný malarita (aby se tak zabránilo mocenským válkám ve skupinách). Pokud je obět ulovena, obřadně je pak spálena na popel jako potrava pro pána šelem.

Nebeský brloh je centrem víry v Pána bestií ve Velkém údolí a prakticky i pro celou církev východně od Dračího zálivu a severně od Thaye. Vysoký pán lovu Skith Tsornagar vede kongregaci asi 70 malaritů a 140 věrících (všichni náruživí lovci) a společně připravují expedice do těch nejzazších koutů Říší za exotickou kořistí.
Hluboké loviště v Podhůří pod Hlubinskou horou uprostřed Wyllowina lesa je rychle rostoucí chrám věnovaný Pánovi bestií. Malarity vede Benita Šerovítr (celkově je jich přes 60 a přibližně stejně je i ostatních věřících). Snaží se aktivně rozšířit vliv v Podhůří a stále častěji pořádá lovy i v ulicích Hlubiny.

Církev Malara zahrnuje i osamocené kněží a kněžky nespojené s žádným z „honů“. Kolektivně se jim říká vládci šelem a projevují až neuvěřitelnou schopnost rozumět si se zvířaty, kterou někteří přirovnávají k telepatii, další jejich schopnosti údajně přesahují i moc druidů.
Vládci šelem často svým zjevem a stylem života připomínají jednoho z predátorů a díky svým kouzlům kontrolují rozsáhlé oblasti divočiny. Velmi vzácně se obrátí s prosbou o pomoc na místní Pány lovu, ale pokud ano, málokdy se jim dostane odmítnutí.
Co se týče vztahů s druidy, se kterými jsou často v kontaktu (a konfliktu), vládci šelem preferují nekonečný cyklus rozbrojů, protože přílišná stálost by nepřínášela dost příležitostí k lovu.
Malarovi slouží i několik pánů šelem. Tito samotáŕi se zabývají chovem a křížením různých druhů, zejména bult, perytonů, stegonožek, medvýrů a jiných podivných stvoření.
Ne všichni pánové šelem jsou ale humanoidé, jsou mezi nimi i skutečně exotické rasy – mozkomoři nebo zřící. Dokonce jeden z prominentnějších pánů šelem na Severu je mozkomoří kostěj, jehože doupě se nachází někde v ruinách Dekanteru.

Pánové lovu a někteří malarité nosí jako ozdobu hlavy kůži nebo kus lebky nejnebezpečnějšího tvora, kterého se jim povedlo zabít. Za opaskem mají všichni lovecký roh a minimálně 3 dýky (ale častěji jich nosí mnohem více).
Barvu volí zejména červenou a hnědou (pro lovy), pro běžný den nebo při cestování oblečení skrývají pod pláště zelené, černé nebo šedé barvy. Kolem krku jim visí náhrdelníky ze zbytků zvířat – nejčastěji kosti, ale můžou to být i kusy rohoviny, oči nebo uši.

Spáry Malara a Páni lovu můžou v bojích používat Malarův dráp. Je to kovová zbraň, jenž si nasazují na ruku a kopíruje drobné klouby ruky. V řadách na ní jsou však umístěny ježící se ostré výstupky připomínající lví drápy.
Nejkvalitnější drápy pocházejí od kovářů v Nebeském brlohu v Bezentilu (viz výše). Odolají rzi ( i té magické), nikdy se neotupí a jsou očarovány i jiným způsobem v krvi zabitých nestvůr.
Drápy můžou používat i nevěřící, ale obyčejně to velice rychle přitáhne pozornost malaritů, kteří se nezastaví absolutně před ničím, dokud znesvětitele při lovu rituálně nezabijí jako výstrahu ostatním.

Dogma
Přežití nejsilnějších a vytřídení slabých – to je odkaz Malarův. Mezi malarity je přísloví „Ať zemřeš co nejstarší!“ hrubou urážkou. Lov je pilířem života a smrti a středobodem života je výzva mezi lovcem a loveným.
Od svých následovníků Pán bestií očekává, že na vše v životě budou pohlížet jako na lov a zůstanou vždy ostražití a bdělí. Při lovu nesmí ukázat strach.

"Divokost a silné emoce vždy porazí rozum. Silní musejí pravidelně zabíjet a v lovu a smrti se vyžívat, aby získali nadvládu nad smečkou nebo jinou společností. Ochutnejte krev vámi zabitých a nikdy nezabíjejte z dálky. Stůjte proti dřevorubcům, farmářům a dalším, kteří by chtěli kácet lesy a ničit divočinu. Druidy zabíjejte kdykoliv je to možné, protože nevěří v přežití nejsilnějších, ale slaboduchou rovnováhu věcí.
Nikdy nezabíjejte nestvůry v březí, mláďata a hlubinné, aby stále bylo dostatek kořisti pro lov."
Last Edit: 5 years 5 months ago by alwaern.
The topic has been locked.
Time to create page: 0.413 seconds