Welcome, Guest
Username: Password: Remember me

TOPIC: Eldath

Eldath 5 years 5 months ago #31

  • alwaern
  • alwaern's Avatar
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Posts: 43
  • Karma: 1
Eldath

Alias: Tichá bohyně, Zelená bohyně, Bohyně zpívajících vod, Matka-ochránkyně hájů, Matka všech vod
Symbol: vodopád padající do klidného jezírka nebo nebemodrý disk dekorovaný listy kapradin
Status: nižší božstvo
Spojenci: Mielikki, Silvanus, Šántí, Seluna, Lathander
Nepřátelé: Malar, Loviatar, Bane, Amaunator, Talos, Moander (nyní mrtvý)
Portfolio: tichá místa, pprameny, potoky, jezírka, nehybnost, mír, vodpoády, druidské háje
Doména: komunita, rodina, dobro, rostliny, ochrana, voda
Následovníci: druidé, hraničáři, pacifisté
Oblíbená zbraň: sítě

Eldath je strážkyní druidských hájů a tam, kde je klid, je vždy cítit i její přítomnost. Druidé a kněží Tiché bohyně pomáhají ostatním vírám zakládat posvátné hájky.

Eldath je pacifistka a obvykle se neuchýlí k násilí ani při ohrožení vlastního života - jeden z důvodů, pro které je tato bohyně skoro zapomenuta; většina Faerûňanů si dříve než na ní vzpomene na Mielikki, Silvana nebo Šántí. Samotná Tichá bohyně je velice záhadná entita, která zřídkakdy promluví. Na první pohled působí plaše, ale pod slupkou se skrývá rozhodná bytost s nezlomným odhodláním.
Když je vyzvána k boji, vždy se před útočníkem stáhne, a samotný aggressor si až příliš pozdě uvědomí, že ho nejenom vylákala do neudržitelné pozice, ale je osamocený a bez svých spojenců.
Eldath, stejně jako Mielikki, slouží Silvanovi, kterého vidí jako svého otce; občas se ale zalekne jeho ráznosti. Mielikki a Eldath jsou si velice blízké. Během Doby nesnází jí Mielikki oslovala "Datha" a obě bohyně se objaly jako sestry.

Bohyně stojí na protipólu vůči Tempovi, ale nepovažuje ho za nepřítele, Tempus jí zase na oplátku většinu času respektuje, i když si myslí, že je naivní. Jeho kněží a následovníci mají pod pohrůžkou trestu v posmrtném životě zakázáno skřivit kléru Eldath co i jen vláseček na hlavě. A protože Tempus málokdy žertuje, striktně to skoro všichni dodržují.

Jen přednedávnem Bohyně zpívajících vod přesunula své sídlo (Pravý háj) na Elysium (ve stejném roce, kdy své sídlo změnila i Mielikki, v roce 1369 ÚL). Kde Tichá bohyně získala dostatek božské síly k tomuto přesunu zůstává záhadou pro většinu mudrců, kteří její víru považují prakticky za vymírající. Spekulují, že to má vztah k jejímu posunu étosu k dobru (a jako možný zdroj síly uvádějí Mielikki, Šántí nebo Mystru).

I když Eldath změnila svůj domov, stále je možné pro její stoupence vstoupit do Pravého háje na všech obvyklých místech – v horní části Jednorožčího toku ve Vysokém lese, poblíž Elfího dvora vedle Semberského jezera, v okolí Elfistromu, u Eldathina pramenu v Mlžném hvozdu, v hloubi Tethyrského hvozdu, v zeleném srdci Královského hvozdu v Cormyru, na vrcholku Dubového kopce v Hraničním hvozdu severně od řeky Tešné, na několika místech v Turmiši a v dalším tuctu zalesněných oblastí po celých Říších.

Avatar a další manifestace
Ve svatých textech bývá Eldath zobrazena jako tmavovlasá žena oděna ve třpytivém zeleném šatu, dryáda nebo divoký elf s modrozelenými vlasy; její zpěv přitom zní v každém zurčivém potůčku a vodopádu.

Tichá bohyně nerada vysílá do Říší svého avatara. Když už se zjeví, bývá to buď člen její církve nebo zraněná bytost, která se dostala na půdu jí zasvěcené, komu se dostane té cti na bohyni pohlédnout.
Eldath obvykle na sebe bere podobu nereidky, vodního elfa/elfky nebo vysoké, štíhlé, ladné a krásné ženy – všechny její formy jsou průhledné. Nohy mívá bosy, vlasy vypadají jako tkané z jemných skleněných nebo ledových vláken, mají barvu vody, oči má hluboké a zelené.
Jemný hedvábní oděv kolem ní jenom povlává, avšak pohled na ní tužby krotí, místo je vzbuzoval.
Z celé její bytosti vyzařuje pokoj a mír.

Ze svých ostatních forem Bohyně zpívajících vod využívá ševelící vítr, jenž je jejím zvěstovatelem a jeho dotek dokáže vyléčit všechny rostliny a navrátit jim vitalitu. Jindy se zjevuje jeko nazelenalá zář, která dokáže uzdravovat, používat telepatii a telekinezi.

Jako poslové Eldath slouží medvědi, racci, jeleni, mluvící sovy, jednorožci, dryády, nereidky, skřítci, sylfy, poletuchy, vílí jeleni a další lesní stvoření. Běžné luční kvítí, vodní rostliny (lilie, lotosové květy) a akvamaríny, čisté křemeny, modré topazy, safíry a jiné kameny vodních barev take předznamenávají její přítomnost.

Církev a následovníci
Církev Eldath je malá a roztroušená, většina její horlivých knězů na toulkách kázajíce nebo usadivší na tichém místě, kde učí ty, kteří hledají moudrost a poučení.
Ve světě, který je obydlen tolika zlými bohy a nestvůrami, válčícími národy a genocidou, není pro Tichou bohyni příliš místo.
I tak je to ale možné a legendy se zmiňují o mnoha hrdinech (jako například elfí válečný jrdina Telva), kteří se zcela vzdali násilí a přijali Eldath jako jedinou pravou cestu.
Existuje dokonce celá rasa, která s podporou bohyně čelí tomuto krvavému světu – ondonti, podrasa pacifistických orků.

Vzhledem k omezením specializovaných kneží není překvapením, že jich je tak málo; představují kolem 10% všech kleriků církve – mírotvorci a mírotvorkyně.
Zbytek se deli na kleriky, druidy a pár mystiků a mnichů. I když tyto větve nesvazují přísná pravidla víry jako mírotvorce, Eldath žádá, aby se jim pokud možno co nejvíce přiblížili.
Mezi Eldathyn (klérus Eldath) (zejména knězi-dobrodruhy známými jako Svobodní chodci) se považuje za znak zručnosti a umu porazit nepřítele jeho vlastnými zbraněmi.
Nejvyšší posty v hierarchii církve zastávají právě specializovaní kněží a i velcí druidé se podřizují jejich rozhodnutím.

Vztahy mezi všemi 5 větvemi jsou vynikající a militantnější části církve Tiché bohyně trpí někdy ochranitelským komplexem vůči specializovaným kněžím, mystikům a mnichům.

Pacifisté a milovníci přírody poklonkují Zelené bohyni – mnoho z nich jsou vegetariáni a bylinkáři, kteří by nikdy nikomu nesáhli na život. Řady věřících jsou však protkány zocelenými knězi-dobrodruhy, kteří slouží jako vyslanci k jiným vírám, doprovod městské části věřících do chrámů v lesích a rovněž jako poslové.

Než se kdokoliv stane plným knězem Eldath, musí se pomodlit nejméně v devíti různých svatyních (chrámových hájích) Zelené bohyně; realita je ale trochu jiná. Věřící se často usadí v blízkosti posvátného háje a prožijí tam zbytek svého života.

Eldathyn jsou zorganizovaní v poměrně jednoduché církevní hierarchii, kde se asi tucet knězů (pod kterým je dalších aspoň 14 diakonů) zodpovídá staršímu knězi, který zase vyššímu knězi, jenž má na starost celou říši nebo cast kontinentu.
Starší klérus s mnoha vykonanými skutky ve víře se nazývá Nejvznešenější. Z těch se vybírají vůdci chrámů Eldath, z nichž většina se poté postaví do čela lesních společenství s chrámovými hájemi (zvanými bašty) a jako vůdci se můžou nechat titulovat Strážce bašty.

Každodenní činnost
Věřící tráví dny opatrováním, chráněním před drancováním a zušlechťováním nezničených koutů přírody. Eldathyn rekultivují shořené části lesů a luk, ničí rostlinné nemoci, staví průseky proti požárům (tzv. “ohňolamy”), zavodňují sušší části lesů, čistí koryta řek nebo naopak budují přírodní hráze, aby zpomalili tok dravé ríčky a dali tak vzniknout životu v pomalejších ramenech.
Dokonce smlouvají s dřevorubci, aby káceli v jiných částech lesa nebo těch, které jim vytyčí. Zelená bohyně nenávidí nenasytné drvoštěpy, ti, kteří užívají oheň jako zbraň a mlynáře, kteří znečišťují vody potoků a řek.
Její klérus se zavázal proti těmto lidem bojovat prostředky, které budou z dlouhodobého hlediska nejužitečnější (což většinou vylučuje přímou konfrontaci, ale dává proctor pro skrytou manipulaci a práci ve stínech).

Úkolem Eldathyn je rovněž pozorovat, zapisovat, počítat a zaznamenávat vše o zvířatech, ptactvu a rostlinách ve svém okolí. Zprávy pak předávají nadřízeným, kteří je postupují církvi Mielikki a Silvana, aby všichni mohli vyhodnotit změny v lokálních a oblastních ekosystémech.

Aby církev Tiché bohyně měla dostatek prostředků, nechávají se kněží najímat jako proutkaři (díky kouzlům, která ovládají se nikdy nespletou), bylinkáři, zahradníci nebo výrobcové lektvarů.
Málo z Eldathyn žije ve městech; většina dává přednost chatkám v okolí větších měst, aby stále byli dostupní pro lidi jako léčitelé.
Všichni klerici Zelené bohyně se naučí plavat a tuto zručnost pak učí i nevěřící výměnou za drobné dary bohyni a jídlo.

Svátky/důležité obřady
Kněží Eldath se modlí individálně při koupání v rybnících nebo říčkách, pod vodopády, v malých komnatách, jeskyních nebo lesních loubích.
Mnoho lesních stezek tam, kde Eldathyn žijí, říčky překonává pomocí dřevěných můstků s padacími dveřmi nebo útulnými chatrčemi postavenými hned vedle, aby si věřící mohli vychutnat koupel spojenou s modlitbou.

Prosby Tiché bohyni musí být proneseny při vstávání, při západu slunce a alespoň jednou během noci (modlitby navíc jsou osobní záležitostí). V odlehlých končinách by prosebníci měli svoje modlitby přednášet nazí (nebo alespoň ne moc oblečení). Už nejednoho dřevaře vyděsila skupinka nahých mužů a žen stojících v rybníku s jejich zbraněmi obletujícímí jim kolem hlav.

Jediným kalendářním svátkem je Zelenání (během Dne zelené trávy), které je zároveň i jedním ze dvou společných svátků Eldathyn, během kterých se shromažďují na jednom místě. Předchází mu První voda, festival oslavující konec zimy, kdy led se lame a první potůčky se derou z kopců dolů.

Další (a poslední) příležitostí, kde se klérus Eldath schází, je posvěcení nových chrámů nebo svatyň. Během rituálu klerici přednesou Hymnus pevné víry. Vždy se zjeví avatar Tiché bohyně, nemusí ale mluvit nebo kouzlit, vždy však požehná svaté místo tak, že voda v něm se promění v Eldathinu vodu, jejíž léčivé a regenerační schopnosti jsou legendární, trvají však pouze krátce než jejich magie vyprchá.

Hlavní centra uctívání
Nejctenějším chrámem Eldath je Setmělčí údolí v Amnu, východně od Eshpurty. Právě tady se vody řeky Rimril (přítoku Esmelu) vrhají dolů do stovek stop hlubokého údolí ze západního srázu Eldatiny hory v Trollích vrších. Úžasný vodpoád nazývají Kaskády Zelené bohyně a do údolí voda padá 400 stop a pak ještě hlouběji skrz systém jezírek a menších vodopádů (zvaných Schody) do Arundathu, Tichého lesa (známého obecně jako Hadoles pojmenovanéu díky plazům a hadům, které Eldathyn používají k odehnání nezvaných návštěvníků).
Nejvyšší Strážce vodopádů Alatoasz Berendim zde vládne stromovému městů věřících, kde se vzdělávají a trénují diakoni ve službě Zelené bohyni, aby pak mohli být vysláni do celého Faerûnu.

Dalším důležitou svatyní je Elah´zad, starobylé posvátné místo Eldathyn v poušti Anauroch, místo mocné božské síly. Podle Bedýnů byl Elah´zad sídlem měsíční bohyně Elah (Seluna), vyhnala ji však sluneční bohyně At´ar a z Elah´zadu učinila vězení pro Eldath, Matku všech vod a pramenů, protože ji nenáviděla kvůli její kráse.
Eldath se zde může rozhodnout mluvit ústy kterékoliv ženy, která zavítá do Domu Měsíce, honosného chrámu s kruhovitým půdorysem, postaveného z křídového pouštního kamene uprostřed jezera obkoleseneého stovkou malých potůčků. Díky milosti Eldath získavají zde magické předměty víry opět svou sílu skrze modlitby věřících.

Oděv kněžský a dobrodružný
Klerici Zelené bohyně se oblékají do modrého nebo zeleného šatu zdobeného polodrahokamy ve vodních barvách (modré, zelené; průhledné nebo opalescentné) nebo vyšívkami ve vzorcích napodobujících vodu.
Specializovaní kněží mívají prostá jemná roucha v různých odstínech opět modré nebo zelené. Rukávy a lemy jsou sestříhány tak, aby budili dojem vln na vodní hladině. Svatý symbol Eldath je nebemodrý disk je vyroben z pomalovaného dřeva a čerstvé listy kapradin jsou připevněny na ty namalované.

Specializovaní kněží Eldath jsou druidé; kouzla typická pro víru v Bohyni zpívajících vod zahrnují – Kvílivý vítr, Dotek srpu, Plamenný štít, Zelenodřevo, Dotek plísně, Kruh kostí, Ovládej páru, Mocný dotek srpu, Voda Eldath, Vládni pramenu, Mlha Zelené Bohyně.

Řády
Církev Eldathyn a revitalizovaná víra Mielikki se v poslední době hodně zblížily. Eldathyn poskytuje útočiště a pomoc Stínočarům, když jejich vlastní víra nemůže.
Stoupenci Tiché bohyně mají kontakty mezi Těmi, kteří hrají na harfu (Harfeníci), protože aktivně bojují proti vzestupu mocných říš, které mají tendenci přírodu ničit.
Církev Eldath disponuje i skupinkou mírotvorců a mírotvorkyň známých jako Soudci Tiché bohyně. Snaží se působit jako prostředníci znepřátelených stran a řešit konflitky u jejich zdroje, aby tak předešli dalšímu vzplanutí za pár měsíců nebo let.

Řád mnichů Eldath se nazývá Stoupenci poddajné cesty, někdy též známí jako Bratři a sestry otevřené dlaně. Střeží háje a svatyně specializovaných kněží, fungují jako informátoři a poslové mezi jednotlivými chrámovými hájy a baštami.

Dogma
Filosofie Eldath je dost rozvinutá, Učí, že mír a klid přichází zevnitř, nemůže být nanucen a ani naučen; dosažen musí být skrze modlení a meditaci. Věřící by měli vyhledat místa klidu a tam setrvávat, pěstovat a starat se o vše zelené.

Eldathyn se můžou bránit, ale ne trestat a nemůžou nikdy zabít tvora lesa, pokud nemá v plánu zabít on je nebo kohokoliv pod ochranou kněze. Mají pomáhat kléru Mielikki a Silvana kdykoliv a jakkkoliv je to možné, poskytovat přístreší a pomoc těm, kteří chrání rybníky, močály a lužné lesy. Nesmí vzít život inteligentní bytosti pokud to není bezpodmínečně nutné a musí se dělit o vše, co vzešlo z tekoucí vody a z darů Zelené bohyně tak, aby všichni znali její slávu.
Last Edit: 5 years 5 months ago by alwaern.
The topic has been locked.
Time to create page: 0.553 seconds