Welcome, Guest
Username: Password: Remember me

TOPIC: Ilmater

Ilmater 5 years 4 months ago #32

  • alwaern
  • alwaern's Avatar
  • OFFLINE
  • Administrator
  • Posts: 43
  • Karma: 1
Ilmater

Alias: Plačící bůh, Pán na skřipci, Ten, který vytrvá, Zlomený bůh, Ayuruk (mezi lidem Velkého ledovce)
Symbol: 2 bílé lidské ruce svázané v zápěstí krvavě rudým provazem (nebo krví potřísněný žebřík nebo-li skřipec)
Status: Vyšší božstvo
Spojenci: Tyr, Torm, Ibrandul (mrtvý), Lathander
Nepřátelé: Loviatar, Malar, Talos, Bane, Baal, Myrkul
Portfolio: vytrvalost, odolnost, utrpení, mučení, houževnatost
Doména: dobro, léčení, zákon, síla, utrpení, vytrvalost, odolnost
Následovníci: mrzáci, utlačovaní, chudí, rolníci, otroci, mnichové, paladinové
Oblíbená zbraň: otevřená dlaň (holé ruce)

Ilmater nabízí pomoc, podporu a slova útěchy všem, které trápí bolest, jsou utlačovaní nebo v nesnázích. Bůh je ochotným trpitelem, je tím, který sám sebe nabídne, aby nesl břímě a bolest jiného – proto je patronem utiskovaných a těch, se kterými je nespravedlivě zacházeno.
Plačící bůh je tichý, laskavý, dobromyslný a hněv je pro něj vzdálená představa. Vždy ho pobaví vtipný příběh a sám tíhne k prostému humoru. Když se objeví jeho avatar, všechny útoky se snaží soustředit na svou osobu a málokdy pozvedne ruku proti agresorovi. Není však zcela pasivní pacifista, jak se mnozí (díky Ilmaterově doktríně odolnosti a houževnatosti) domnívají. Když se postaví tváří v tvář nepravostem a krutosti, jeho hněv se prodře na povrch a v těch chvílích je zosobněním spravedlivé odplaty. Ve svém zjevení často vyděsí mladé a děti, ale právě je si váží tak výrazně, že ti, kteří by jim uškodili, poznají jeho zuřivost mnohem rychleji než všichni ostatní.

Spojencem Ilmatera je Tyr, kterému je Zlomený bůh průvodcem na jeho cestách a učí Tyra žít bez zraku a spoléhat se více na pocity. Stejné dobře vychází i s Tormem – všichni tři jsou společně známí jako Triáda.

Ilmater byl starým a poměrně obskurním bohem ve 3.století před Údolním letopočtem, na výsluní se dostal během Pochodu Spravedlivých ve Vilhonském zálivu. V roce -247 ÚL vedl Tyr armádu archónů, aby přinesl řád zbytkům padlé říše Jhaamdath, které vládnul chaos, bezpráví a banditství.
Tyrovy činy zaujali Ilmatera, který s Tyrem uzavřel spojenectví v roce -243 ÚL, Roce skřipce. Pochod byl ukončen v roce -238 ÚL, ale Tyr zůstal na Abeir-Torilu a oba bohové dále spolupracovali.

Mnoho let později se k nim přidal Torm jako válečný kapitán Tyra a všichni 3 společně utvořili Triádu, spojenectví zákonně dobrých bohů.
Triáda se rozpadla v Roce třech krvavých potoků, 1384 ÚL, když zmanipulovaný Tyr zabil Helma. Ilmater následně přechodně pobýval v blízkosti domény Suny na její vlastní pozvání.

V dávnějších časech byl symbolem Ilmatera krví potřísněný skřipec, ale od dob Války bohů církev a bůh samotný preferuje dvě bílé lidské ruce svázané krvavě rudým provázkem – není jasné jak, ale nový symbol výrazně zlepšil postavení Ilmatera ve světě a zvýšil počet věřících.

Avatar a další manifestace
Plačící bůh se ve světě objevuje v podobě muže se zlámanými kostmi a oteklými klouby, který se pohybuje i přes obrovskou bolest, kterou mu zmučené končetiny přinášejí. Je menší postavy, ale statný, jeho jediným oděvem je jednoduchá suknice nebo krátké kalhoty z prosté látky.
Pod plešivějící hlavou sedí laskavá tvář; tělo má výrazně chlupaté a zdobí ho nesčetné jizvy, otevřené rány, popáleniny a mnohé další následky trýznění těla. Může použít kouzla prakticky jakékoliv školy a sféry, ale jen výjimečně sešle kouzlo, které způsobí zranění přímo (pokud se zrovna nemstí). Léčivá zaklínadla a ta patřící do sféry nekromacie sesílá s dvounásobnou účinností.

Ilmater zbraně nepoužívá (vlastně se ani před útoky aktivně nebrání). Jeho fyzické tělo v základní materiální sféře velice rychle regeneruje a má neuveřitelnou výdrž. Útočí jenom v aktu msty nebo odplaty, nebo když chrání jiné před nebezpečím. Rukama je schopen tříštit a odrážet střely a je zběhlý v boji holýma rukama a v boji na blízko beze zbraní.

Další formou manifestace může být neviděná a bdělá přítomnost boha doprovázená naříkáním nebo vytím. V této formě může mluvit, kouzlit a pohybovat věcmi pomocí telekineze.

V jistých případech může Zlomený bůh posednout a ovládnout postavy s dobrým přesvědčením, které jsou mučeny na základě falešného obvinění dle zákonů země, ve které ji mučí. Kůže bytosti se bělostně rozzáří, rány se zcelí, bolest zmizí a nástroje trýznění jsou zcela zničeny.
Pokud je Ilmater rozlícen způsobem mučení, propůjčí osvobozenému schopnost sesílat zkázonosná zaklínadla po dobu jedné minuty (Kulový blesk, Blesk, Ohnivá koule....)

Jako své posly nebo zosobnění svého božství používá dévy, einheriary, holyfanty, vtělení odvahy, planetáry, soláry a mnoho dalších dosud neznámých bytostí.
Častěji než svoje mocné exarchy a prostředníky však využívá v symbolice (a jako znak přízně Plačícího boha) bílé holubice, osly, chudobky, bílé růže, polní myši a vrabce.

Legendy mluví o smrti jednoho z Ilmaterových avatárů jižně od Vnitřního moře někdy před tisíci lety. Příběh spomíná artefakt, který po Plačícím bohovi zůstal, Železná helma hrdinů, kterou církev Ilmateru považuje za relikvii.

Církev a následovníci
Stoupenci Ilmatera bývají často vnímáni jako úmyslní trpitelé – ve skutečnosti však většinu své energie vynaloží na léčbu a ošetřování zraněných. Upřednostňují jiné před sebou, jsou schopni se podělit i o to málo, které mají a svým životem a činy se snaží zdůrazňovat spirituální stránku života před materiální (mysl vládne tělu).

Kněží Plačícího boha jsou velice citliví a starostliví; novicové ve víře často pláčou při pohledu na bolest a soužení kolem nich. Časem je však neustálé rozlítostění začne unavovat a vyvinou jistou obranu, dá se říci až cynický pohled na život ve Faerûnu. Na rozdíl od jiných cyniků ale nejsou schopni ignorovat prosby lidí v nouzi – a to i v případě, že je pomoc je zbytečná a úkol beznadějný.
Ilmaterané skoro nikdy nemají strach a ve svých zásadách jsou pevní jako skála - což jim přináší popularitu u běžného lidu, ale nenávist u banditů, loupežníků a obvykle všech, kteří vidí svět jinak než oni.
Dalším rozdílem mezi Ilmaterem a ostatními bohy je počet svatých – kterých má církev Plačícího neuveřitelně mnoho (např.sv.Dionýsos nebo sv.Sollars “Dvakrát umučený” (jehož symbolem byla žlutá růže).

Nemnoho knězů Ilmatera je vojáky a ještě méně obchodníky, ale jasně předstihují všechny ostatní víry ve velikosti, počtu stoupenců a kvalitě léčení v malých ošetřovnách a útulcích pro trudovaté.
Od počátku přijetí do řad věřících jsou ilmaterané trénováni v diagnostice a léčbě všech známých nemocí, postižení či úrazů. Starší knězi pomocí předem připravených a velice detailních iluzí učí své žáky nejrůznější stadia chorob – a díky tomu klérus Zlomeného dokáže někdy na první pohled poznat napadení hniložrouty.

Proces vstupu mezi klérus Ilmatera je jednoduchý. Novic si na krátké procházce se starším knězem promluví o svých životních postojích, poté oba v příjemné atmosféře poobědvají a novicovi je podáno víno, které jej uvede do stavu podobnému lehkému transu. O víně i o transu je novic informován dopředu. Následně kouzelníci a kněží pomocí mysl ovlivňujících zaklínadel zjistí o žadateli všechno, co zjistit lze – skutečné pocity, loajalitu a cíle. Pokud nenaleznou žádný zlý úmysl nebo oddanost jinému bohu či instituci, žadatel je přijat do řad knězů a smí nosit jednoduché roucho Ilmatera.
Tento postup byl zaveden do praxe po několika incidentech, kdy se někteří lidé přetvařovali jako horliví věřící, jen aby se dostali k zásobám léků, obvazů nebo nasbírali vědomosti z fyziologie.

Kolektivně jsou jak klerici, tak specializovaní knězi a mniši (posledně jmenovaní však většinou sídlí odděleně od církve – v klášterech a opatstvích; část z nich však sdílí společné prostory se svými bratry a sestrami ve víře ve velkých chrámech, kde předávají klerikům své znalosti nebo fungují jako jejich ochránci) známí pod jménem Zdobení.

Kněží žádné tituly oficielně neužívají kromě oslovení “Bratře/Sestro”. Staršímu kléru se přidává před oslovení “Ctěný/Ctěná” a pro hlavy chrámů, klášterů a opatství se užívá honorifika “Otče/Matko”. Například hlava Věží přirozeného utrpení, opatství Ilmatera v Ešpurtu, se oslovuje “Ctěná Matko Domu”.

Hierarchie Zdobených se obyčejně soustřeďuje kolem hlavy chrámu, opatství nebo kláštera; dle církevnéch regulí mu podléhají všichni ilmaterané v okolí. Níže postavený klérus je většinou specificky vázán na určité chrámy (efektivně tedy vlastně existují v regionální církvi dvě hierarchie).
Kněží Ilmatera jsou vždy tam, kde je jich nejvíce potřeba – to znamená v těch nejhorších podmínkách starající se o utlačované, chudé a mrtvé.
Nevěřícím to většinou připadá jako velmi dobré strategické rozmisťování chrámů ve sférách vlivu jiných organizací (jako například Černá síť v Mulmasteru nebo Zhentilská tvrz).
Kněze Zlomeného často lze nalézt i ve skupinách dobrodruhů (kromě paladinů jsou navíc jediní, kteří se vydají pomoct komukoliv a kamkoliv – ať už jde o klan unešených půlčíků nebo ztracené rodinné dědictví). Přitom knězi nejsou pošetilí; pouze mají touhu se postarat o všechny, bez ohledu na vlastní riziko.

Krátce po událostech Doby nesnází byla reputace organizované církve sužována činy neutrálního kultu Ilmatera, který věřil na šíření utrpení i na nevěřící a byl znám únosy, sebemrskačstvím a pobuřováním lidu. Ilmater nebyl tím, kdo těmto pomýleným kultistům poskytoval kouzla, obecně se církev Zlomeného domnívá, že to byl plán a akce Cyrika, Loviatar nebo Bešaby. Většina kultistů však zemřela a kult jako takový prakticky vyhlazen částečně díky šlechtě a autoritám.

Specializovaní kněží se nazývají jinobolestní, kouzla ilmateranů zahrnují Přízeň Ilmatera, Odolnost Ilmatera a Výšleh bolesti.

Každodenní činnost
Ilmaterané se vždy podělí o všechno, co mají, pomohou těm v nesnázích a zraněné ošetří a zaléčí. Utiskované brání, pro ztracené jsou průvodcem, hladové nakrmí a vyhnancům najdou nový domov. Zbytek času věnují přípravě medicín, lektvarů a mastí.
Má-li vypuknout válka a kněží Ilmatera mají čas, shromažďují se ve velkých skupinách vyzbrojeni lopatami, stany, bandážemi, bylinkami, mastičkami a lektvary – vždy připraveni pomoci trpícím a zraněným.
Život a utrpení vnímají klerici Ilmatera jako posvátný, nestojí však v cestě jiným přesvědčením a světonázorům, ani je neodsuzují. Ilmateran by nikdy nezastavil napůl mrtvého vojáka, který by se chtěl vrhnout zpátky do víru bitvy; naopak by se snažil, aby vojenovi co nejvíce ulevil a splnil mu tak přání smrti dle jeho přesvědčení.
Stoupenci Zlomeného také pohřbívají mrtvé.

Peníze pro chod církve získavají knězi z bohatých měst Faerûnu a díky jejich skutkům a pomoci, kterou lidem poskytli během Doby nesnází, se jim dostává štědré nadílky pro Plačícího od věřících všech bohů. A jak praví obchodník Ashaerond ze Západní brány: "Pokud dnes zaplatím za jeden lektvar navíc, může být zítra můj poslední, ale právě ten mě může zachránit."

Svátky a důležité obřady
Ilmaterané neslaví žádné svátky vázané na kalendář, ani nepořádají pravidelné festivaly. Každý den ve službě církvi Zlomeného se řídí podle rituálu proseb a modliteb alespoň 6x denně. O svá kouzla klerici prosí za svítání nebo v brzkých ranních hodinách.

Když ilmaterané žádají o Odpočinek (jeden desetiden trvající uvolňění ze služby Zlomenému bohu), musí o něj požádat přímo Ilmatera skrze speciální Prosbu. Obvykle jí klérus žádá při duševním a fyzickém vyčerpání, někteří však tuto možnost využívají k činům, na které by se Ilmater díval s nevolí.
Právě na tuto tradici se spoléhají některé hlavy chrámů a vyšší knězi, když posílají své nejschopnější válečníky vykonat skutky, které by církev jinak nemohla odsouhlasit (například zabití tyrana a pod.)

Nejdůležitějším rituálem církve Ilmatera je Obrácení. Povinností každého kněze je pokusit se umírajícího přesvědčit, aby Zlomenému bohu věnoval aspoň jednu modlitbu a tak přijal jeho požehnání. Tento akt neznamenal změnu patrona umírajícího, ani nepozměnil jeho osud po smrti.

Hlavní centra uctívání
Největším svatostánkem víry je Dům Zlomeného boha v Keltaru v Kalimšanu. Jde o obrovský klášter v centru města, který je propojen s chrámovou farmou, útočištěm pro malomocné a sanatoriem severozápadně od Keltaru sérií oplocených zahrad. Celému komplexu vládne Ctěný Otec Domu, “Léčivé ruce” Melder Rythtin, který má v tomto místě největší vybavení na výrobu a míchání lektvarů v celém Faerûnu.
Ti, kterým je Kalimšan trnem v oku, se domnívají, že komplex stojí v této zemi kvůli zástupům utlačovaných, nemocných a jinak trpících lidí. Kalimšanci však nestrpí davy malomocných ve svém městě; i proto byl chrám postaven mimo centrum Keltaru, aby obyvatelům neznechucoval pohled na jejich krásné město.

Přidružené řády
K církvi Ilmatera patří hned několik řádů paladinů a válečníků – například Společníci vznešeného srdce, Svatí bojovníci utrpení, Řád zlaté číše a Řád jiskřivé růže. Mniši Ilmatera rovněž disponují mnoha řeholemi – za všechny Učedníci sv.Sollarse “Dvakrát umučeného” z Kláštera žluté růže (nachází se vysoko v Zeměhrotech v Damaře poblíž Ledovce bílého červa). Mniši z tohoto kláštera se specializují v genealogických studiích. Dalšími významnými představitely mnichů Plačícího boha jsou Následovníci volné cesty, Stoupenci sv.Morgana “Málomluvného” a Sestry sv.Jaspis zvané “Kamenné”. Jednou z odnoží jsou i tzv. Zlomení, mniši, kteří chrání chrámy neboslouží jako trestající ruka církve.
Většina samotných klášterů své jméno vybírá dle tradice z názvů květin, které jsou jistým způsobem pro klášter charakteristické, nicméně pravidlo není nutné vždy dodržovat.

Oděv kněžský a dobrodružný
Pro potřeby obřadů nosí ilmaterané šedou tuniku s kabátcem a nohavicemi nebo šedé roucho, na hlavě šedé (běžný klérus) nebo červené (starší kněží) čepičky. Novicové, kteří nepatří mezi Zdobené, nenosí žádné čepičky. Ilmaterův symbol nosí jako odznak připíchnutý na tunice v místě srdce nebo na řetízku kolem krku a slouží zároveň jako svatý symbol. Některí ze starších knězů mají vytetovanou pod jedním z očí slzu.

Pokud ilmaterané cestují nebo plní určený úkol, oblékají se dle požadavků, ale přes oblečení často nosí šedý kabátec s vyšitým znakem Ilmatera u levého ramene. A nikdy je nenajdete na cestách bez jejich svatých symbolů a brašen s obvazy, mastičkami, závěsy a dlahami.

Dogma
Ilmateranům bývá od začátku vštěpováno, aby pomáhali trpícím (je jedno, kdo to je) a že skuteční svatí na sebe vezmou utrpení jiných. Plačící bůh utěší všechny, kteří budou trýzněni v jeho jméně. Stoupenci se vždy musí držet svého cíle i navzdory bolesti a utrpení, které zakusí. Tyranům se potřeba se stavět na odpor malými i velkými činy a nespravedlnost trestat. Ve smrti, která má smysl, není žádná hanba.
Někteří z následovníků Ilmatera postupem času lehce otupí a černý humor je jedním ze způsobů, kterým se vyrovnávají se světem. Oblíbené rčení mezi ilmaterany je “Dnes je první den zbytku Vašeho života”, ale dodávají k němu ještě “....takže ho prožijte dobře a smysluplně.”

“Vytrvejte tváří v tvář bolesti. Léčte nemocné, zraněně a churavé. Mrtvým pomáhejte na jejich cestě z tohoto světa, smutné utěšujte. Břemena jiných ať se stanou Vašimi vlastními.
Chraňte utlačované a nespravedlivě trestané, opuštěným a ztraceným buďte vůdcem a dejte jim přístřeší. Služte Ilmaterovi a on se postará. Zanechte bohatství a ať jedinou věcí, kterou budete od nynějška shromažďovat, jsou medicíny a jiné léky. A vždy buďte připraveni se chopit úkolů, kterých se nikdo jiní nechopí.....”
The topic has been locked.
Time to create page: 0.360 seconds